26. listopadu 2015

Akicon 2015

Report z Akiconu je na světě ve formě oblíbených omalovánek!

Arenoth – nebezpečně černá
Smeraldina – jokerovsky fialová
Clover – poníkovsky žůžová
Alfred – turbospeciální zelená
Mathes - originální oranžová
Myra – agresivně červená



PÁTEK:
Rok se s rokem sešel a naše skupina odvážných Áček opět zavítala do KC Zahrada, abychom se zúčastnili Akiconu 2015. Tento rok byl pro nás obzvlášť důležitý, protože jsme byli organizačním týmem Akiconu požádáni, abychom se zhostili organizování Akiconí cosplay soutěže (Hmm každý rok se posuneme na pozicích o trochu výš. Tímhle tempem budeme za pár let mít vlastní con :D V tom případě vystupuji ze skupiny, protože to neorganizuju. =D). Tak zase bychom nemuseli řešit, zda na Aki nějaký cosplay. Já povýšil ještě o pozici výš, kromě organizování cosplay soutěže mě Akicon oslovil, abych během roku editoval záznamy přednášek.

Nebudu vás zatěžovat s detaily přípravy této soutěže, ta začala už totiž několik měsíců předtím. Jenom bych rád poděkoval Clover, která 90% věcí kolem této soutěže organizovala, rozdávala nám úkoly a nad vším držela dozor. Takže kloubok dolů před jejími schopnostmi. Ona to zase taková dřina nebyla, horší to bylo pak přímo na conu. Clover totiž velení předorganizace hrozně bavilo a mohla vesele prokrastinovat se šitím cosplayů, aniž by jí kdokoliv mohl cokoliv říct… =D

Na Aki jsme dorazili ve třech vlnách, podle toho kdo kde přespával. Smeraldina a já jsme hostili Juri a Lukáše (z Juriet Cosplay a Hussie Art). Alfred s Myrou ubytovali naše roztomilá dvojčata, která vám splynou v jednu (oh my...teď neusnu XD) – Ayaku s Arisu a jejího milého Patrika, a nakonec Clover s Adamem si k sobě vzali Mathese. Jsem u nich tak často, že brzo dostanu vlastní klíče. Protřelá trojice Mathes, Adam a Smeraldina hájili naši cosplay hrdost. Adam s Mathesem ve spolupráci s Juri ukázaly své cosplaye ze Samurai Champloo a Smeraldina vyrazila mlátit zloduchy s Power Girl. Moc jich ale nebylo, a navíc Arenoth mi mlátit lidi zakázal...
Já jsem šel až na sobotní program. Prostě v pátek už nezbyl čas ani energie. Svůj report tedy začnu zde.

© Chrones

Takže ten páteční ve zkratce popíšu zde. V pátek jsme se sešli s Clover a s cenami do soutěže spěchaly do KC Zahrada. Okoukly jsme zázemí a šly vyzkoušet techniku do velkého sálu. Nakonec jsme měly i možnost barevného světla, i když to podle místního technika bylo naprosto zbytečné a se slovy „Šéfe, vysvětlelte jim to,“ se otočil na Devyxe, který nám pomáhal. Nakonec jsme si to ale my “bláznivé ženské“ vydupaly. Pak jsme ještě nahrály upoutávkové video na AkiCosplay. V pátek ještě fungovalo, ale to byl pátek.... Jelikož jsme tam byly už plonkové a nikdo pro nás neměl žádnou práci, vyrazily jsme na Chodov na jídlo a cestou se potkali s Alfredem. Chvilku jsme kecali a na Akicon jsme se vrátili už jen já s Fredem – Fred čekal na dvojčata, já na Mathese, kterému jsem předala batoh a klíče a taky jsem potřebovala zabít čas až do půl deváté, než jsem jela vyzvednout Zela na letiště. Tak jsme se různě potloukali Zahradou, kecali se známými tvářemi a nakonec jsme se vydali na Novinky v anime. Ač jsme k tomuto bodu programu byla skeptická, protože na anime už nějakou dobu nekoukám a pokud jo, spíš jedu staré ozkoušené a oblíbené série a Fred mě tam defacto zatáhl, nelitovala sem, protože mám na seznamu minimálně dvě anime, co si prostě MUSÍM skouknout. Pak jsme se rozdělili – Fred a dvojčata zamířili k nim domů, Mathes se šel ještě kouknout na nějaké přednášky a já zamířila na letiště. Vyzvedla jsem Zela s manželkou Dorotkou, ubytovala je na kolejích poblíž KC Zahrada a sama jela taky domů.

No já si pátek matně pamatuji, ale...vm že jsem tam přijel dříve, poobědval s Clover a Smeraldinou a pak už si pamatuji jen Novinky z Anime, které byly jako každý rok super. Z naší skupiny jsem jediný, který anime sleduje takřka nepřetržitě celý rok, především aktuální sezóny. Takže jsem velmi ocenil další tipy ke sledování. No a hned poté hurá ubytovat Ayaku a Arisu s jejím mužem u nás doma.
Já dorazil letos později než obvykle. Všude jsem rád napřed, ale ze zkoušky se člověk neulije. S ostatními jsem vyrazil na Novinky v anime a musím říct, že po dlouhé době jsem si do watchlistu přidal nové anime. Po novinkách v anime jsem ještě zavítal na Symbiózu cosplayera a fotografa v podání Juri a Lukáše. K této přednášce musím říct, že jsem se bavil od začátku do konce. Juriet společně s Lukášem skvěle zpracovali vybrané téma a každé doplnili vlastní fotkou, popř. historkou. Pro příště bych jim akorát dal větší sál. Po přednášce jsem je pozdravil a vyrazil domu. Ještě mi zbývalo napéct cookies, na koleji se přeci jenom hůř peče.
Já letos, poprvé za osm let co na Akicon s Alfredem jezdíme, pátek vynechala. Den předtím mě složila ukrutná nastydlost jako odplata za to, že jsem víkend předtím pobíhala po podzimním Londýně frajersky jenom ve svetru. Takže jsem pátek strávila decentní přípravou domácnosti před příchodem přespávajících kamarádů a pitím hektolitrů čaje. Much con. So cosplay. Wow.

SOBOTA:
Prakticky celý sobotní program se pro většinu z nás skládal z organizování okolo cosplay soutěže. Takže z plánovaných přednášek člověk zase nestihnul skoro nic. Od 10:00 do 12:00 jsme měli rezervovaný fotoateliér, kde zároveň probíhalo i první kolo soutěže. 5 statečných vešlo před porotu, která si je trochu proklepla, prozkoumala jejich kostýmy a pak jim fotograf udělal několik pěkných fotek.
Teorie dobrá, ale samozřejmě už od začátku jsme měli pár problémů. Jako první se ukázalo, že došlo k určitému komunikačnímu šumu mezi námi a porotci. Chudák TanakhT musel sprintovat zpět na Aki, protože byl někde pryč (protože jsem debil) a náš zahraniční host Zel (ZelCOShorse) taky trochu bloudil (ten sice věděl od kolika a kde, ale zase to tam neznal). Jediná Arisu byla s námi, ale to jen proto, že přijela s Alfredem. Co byste si beze mě počali. Nakonec jsme se ale všichni našli a zamířili k fotoateliéru.

© Melf

Tady bych udělal první zastávku. Do soutěže se nám přihlásilo šest lidí. To ale není takový problém (ale je), Akicon je obecně komornější akce, ale to, že z těch šesti se nám dostaví jen tři a zbytek ani nenapíše, mě trochu rozesmutnilo. Co mě ale přišlo ještě smutnější bylo, že na celém Akiconu pobíhali desítky krásných cosplayerů (mluví pravdu, byly tam fakt nádherný cosplaye), kteří mohli klidně soutěžit. Dovolte mě prosím tedy takovou krátkou motivační řeč:
Nebojte se přihlásit se do cosplay soutěže, speciálně pak na Akiconu. Panuje tam jedna z nejpříjemnějších atmosfér ze všech cosplay soutěží v ČR. Porotci jsou milí a budou vám pomáhat. Organizátoři se pokusí vám vyjít vstříc. Moderátoři vám pomůžou a jsou tam od toho, abyste si z nich mohli dělat srandu. Popravdě, je to zřejmě nejlepší soutěž, kde si můžete vyzkoušet jaké to je soutěžit a rozhodně se nemusíte bát, že se ztrapníte nebo něco podobného. Doufám, že tenhle ročník vás namotivoval a příští rok se vás sejde víc. Upřímně mě překvapil jeden z vůbec nejmladších účastníků, kterému bylo teprve 18 měsíců. To je tak, když si do pravidel nenapíšete věkové omezení. :D Ale Minidrobek byl velice pěkným zpestřením celé soutěže a obdivuju ho, že na conu vydržel celý den. On neměl moc na výběr. Já se v 18ti měsících taky nemohl svobodně rozhodovat. Původně sem si myslel, že ta přihláška byla jenom vtipně koncipována, realita mě překvapila.

© xD25

Dost už ale motivace. Krátká porada s porotci nás utvrdila, že i ve třech lidech dokážeme udělat nějakou show. Naštěstí se ale najednou vyloupl čtvrtý soutěžící a Juri za chvilku odněkud přitáhla dalšího a rázem jsme jich měli pět. První kolo proběhlo bez problémů a my měli pár hodin na to, abychom se připravili na další kolo. A i tak to bylo jen tak tak, aneb když někdo, kdo je zvyklý na Windows je přinucen pracovat na počítači s Linuxem. Jsem poučena pro příště, že si mám všechno připravit dopředu, ať toho na conových počítačích nemusím dělat tolik, protože prezentace o deseti slidech mi trvala krásnou hodinu a půl. =D Objevili se ale ještě dva další soutěžící, co se přihlásili na poslední chvíli a my měli nakonec krásných sedm statečných.

© Hussie Art

Chvilku jsme hledali kam se zašantročit. Akicon je i pro nás více kecací a o lidech než o přednáškách, proto je vždy boj o stoly dole u baru. Naštěstí jsme nakonec jedno místo ulovili a  začali nabalovat další lidi. Postupně se u nás střídali různí přátelé, přátelé přátel a čas utíkal. Já jsem si odchytil Rony z OMGEverythingistaken Cosplay a získal jednu z mála coscard s motivem Lučiny (za mě největší úspěch). Já s Alfredem jsme domlouvali jak budeme moderovat soutěž (To bylo ono? O_o) a zbytek naší skupiny buď obědval nebo se bavil. Já, Adam a Juri jsme mezitím domlouvaly podrobnosti našeho malého vystoupení. Juri s Lukášem se vydali s několika dalšími cosplayery něco nafotit a tak se k nim naše okostýmovaná část přidala. Lukáš opět dokázal, že s foťákem umí divy, a tak i přes improvizované prostředí nafotil krásné fotky. Žehnejte mu, velebte ho, fotí skvěle a rozumí svému řemeslu. V blízké době se pár z nich určitě objeví na naších stránkách. Já si z téhle části dne jako asi z jediné něco málo i pamatuju, jinak pro mě byla celá sobota čisté utrpení. S teplotou a narvaná paralenem jsem čekala na zahájení cosplay soutěže jako na smilování, abych mohla odjet domů do postele. Takže jestli jsem působila nevrle a nekomunikativně, omlouvám se za to. Co mě ale už třetím rokem zarazilo (nemile), byla opět obsluha u občerstvení. Několikrát za den jsem si tam byla pro čaj a ať už si kdokoliv kupoval cokoliv, byly dámy ještě nevrlejší než já, tvářily se jako zadnice pokapaná citrónem a celkově z nich čišela naprostá nechuť obsluhovat tu bandu okostýmovaných pošuků.

© Jirka Karásek

Po nafocení už byl čas se zase vrátit do prostorů Akiconu a chystat se na cosplay soutěž. Clover se Smeraldinou měli na starost technický dohled, Myra pomáhala soutěžícím s mikroporty (a aspoň nějakou organizaci v zákulisí) a já s Alfredem organizovali soutěžící a vysvětlovali jim, jak bude soutěž probíhat. Touto formou se chci omluvit za půl hodinové zpoždění. Nechci ale startovat soutěž, dokud nebudu mít jistotu, že všichni vědí co mají dělat a budou v určité pohodě. Jen tak se budete dobře bavit jak vy, tak oni.V tuhle chvíli těsně před cosplay soutěží mě hrozně pobavil christof, který se jako generál postavil před dveře do velkého sálu a odmítal kohokoliv pustit dovnitř. Pohled pro bohy! =D Dodávám, že půlhodina je na přípravu šibeniční termín. Soutěžící nemají možnost si ozkoušet představení předtím, takže se vše musí zkoušet na místě. Příště chceme víc, zorganizovat to v režii za takového šibeničního termínu je peklo! To bylo tím, že to bylo poprvé. Se sedmi soutěžícími jsme se mohli opozdit déle, i tak jsme stihli skončit včas a to je hlavní =D

© Gorthaur

Soutěž jako takovou hodnotit nemůžu protože jsem moderoval. Role soudce připadá tedy vám, kdo jste jí viděli. Jen bych chtěl poděkovat všem porotcům i soutěžím za jejich výkon a ochotu do toho jít. Hrozně rád koukám na cosplay soutěže. Bohužel tu letošní uvidím pouze ze záznamu, protože jsem celou dobu strávil v zákulisí. Na soutěži se samozřejmě pokazilo, co mohlo. Největším problémem byla technika. Noťas, který jel v kuse už od pátku už to nevydýchal a video pouštěl zásadně napřed před zvukem. Což znamenalo, že jsme nemohli pustit naše video a jedné soutěžící se video k vystoupení rozhodilo a divně natáhlo, čímž se jí pokazilo vystoupení. Víme, že technika je drahá a jsou s ní problémy, ale aspoň do hlavního sálu to chce nějaký výkonnější stroj, který nebude sekat video jen proto, že je zároveň spuštěná prezentace a playlist písniček/zvuků pro další soutěžící. Byla jsem z toho docela slušně vynervovaná, stíhat pozorovat dění na podiu, pouštět správné zvuky a upravovat světla byl docela záhul, i když jsem měla k ruce Smeraldinu. Do příštího roku s tím někdo něco musí udělat, jinak to zase bude na mě. A pak přišla na řadu naše malá vsuvka. Po hodně (vážně hodně) dlouhé době jsem opět vystupoval na jevišti a na naše vystoupení jsem slyšel převážně chválu. Pro příště se musím naučit mluvit víc nahlas.

video


Po skončení soutěže jsme ještě chvilku poseděli, povídali, ale pomalu jsme se začali chystat domů. Ještě jsme nakoupili nějaké drobnosti a já šel vyzvednout katanu co jsem měl v úschově pro Zela. Já, Adam a Juri jsme šli ještě nafotit nějaké další fotky. Když se během focení Adam s Juri ke mě otočily a jenom prohlásily: "Neotáčej se!", zděsil jsem se kdo nebo co za mnou stojí. Po pár milných odhadech jsem se otočil abych zjistil, že za mnou stojí Neuvěřitelně pomalý vrah s Neuvěřitelně neúčinnou zbraní. Tento cosplay mě opravdu překvapil a pobavil. Adam se s ním vyfotil a my jsme se vrátily ke zbytku skupiny.  

A tady jsem narazil na zřejmě největší kontroverzi letošního Akiconu. Zabavování rekvizit cosplayerům. Vystál jsem si přes 20 minut čekání, než se někdo objevil, kdo mě přinesl (cizí) meč. Napsalo se o tom mnoho a i já mluvil s několika lidmi na toto téma. Argumentaci Akiconu naprosto chápu. Spoustu lidí se zbraněmi blbne. A) Ožerou se jako prasata, a pak ztrácejí soudnost. B) V atmosféře conu ztratí sebeovládání a rozum. Obojí se na Akiconu objevilo. Na druhou stranu souhlasím s cosplayery, že pravidla byla až příliš přísná, nebo jejich výklad a celá “zbrojnice“ by měla fungovat jinak. Argument, že se to stejně dělalo i loni bereme, ale letos to bylo vyhnáno do takového absurdního extrému, že se na to spustil takový hate. Představa, že bych svojí, už jednou, zlomenou katanou z překližky někomu ublížil, mě bavila. 

Much swag. So Dragon Age. Wow.
© Caté Photosis

Navrhoval jsem tři kategorie rekvizit:

1. Železné nebo s železnými/ostrými prvky - Myslím tím čínské katany, železné meče nebo nože a dýky. U Airsoftových zbraní je nutné ukázat, že je zbraň neschopna střílet (chybí baterie/ mechanismus/zásobník). Všechny tyto rekvizity budou zabaveny a jejich vlastník je dostane jen při opouštění Akiconu. Nemají tam co dělat.
2. Velké/těžké rekvizity - například Cloudův Buster Sword, štíty nebo kopí. Tyto rekvizity mohou být zabaveny, pokud je prostor Akiconu přiliš zaplněn. Cosplayer je zodpovědný za jakoukoliv škodu kterou s nimi způsobí a musí brát v potaz, že v případné tlačenici mohou být poškozeny.
3. Ostatní menší rekvizity - není problém. 
Všechny tři kategorie ovšem mohou být zabaveny pokud s nimi bude návštěvník Akiconu zacházet nebezpečně a případně může být i vyloučen. Dále by měli být vždy dva lidé ve zbrojnici, aby se předešlo delšímu čekání. Neměli by padat věty: „Můžu se s tebou vyfotit?“ „Jasně“  „A kde máš meč?“ „No, zabavili mě ho, ale tak za 15min si ho můžu vyzvednout. Teď tam nikdo není.“ Žádné řešení se ale neobejde bez spolupráce obou stran. Proto bych chtěl apelovat i na cosplayery aby se chovali slušně a byli velice opatrní na svoje okolí a dávali si pozor.

© Jsem cosplayer

Snad bych jen dodala, aby se služba zabavující rekvizity chovala pro příště trochu více lidsky a inteligentně, nebrala svou práci až příliš vážně a nezabavovala veškeré věci ad absurdum. Zbraněmi z montážní pěny opravdu nikomu zuby nevyrazíte, a ani s nimi nezaberete celé atrium KC. Stejně tak jako když kolem nich projdete padesátkrát za den a oni stejně po padesáté prvé tvrdě vyžadují tu visačku se jménem, na kterou se ptali před dvaceti minutami toho stejného cosplayera ve stejně výrazném cosplayi jako před těmi dvaceti minutami… A odmítat pustit dovnitř právě zase Christofa dokud neukáže cedulku, to byl další pohled pro bohy =D

© Gorthaur

Dost už ale na tohle téma. Sobotu jsme zakončili vyhlášením, klidnou cestou domů a spánkem spravedlivých. Už cestou domů mi šrotovalo, co všechno zlepšit a změnit na příští rok. Příští rok to už dotáhneme k dokonalosti! Stručně. Pokud zabavoat rekvizity, tak s možností adekvátního, ohleduplného uložení a 24h servisem, ideálně s vyhrazenou místností/prostorem hned u vchodu. A hlídačem co není nešika a ideálně si uvědomuje, jak se k rekvizitám chovat. Jasně daná pravidla na zabavování a jasně sepsaná už před akcí samotnou.

NEDĚLE: 
Na nedělní ráno jsem byl požádán abych byl jeden z nápovědy pro AnimeStop. Nemáš zač. Byla to ohromná zábava, až mě bylo líto, že tak krátká. Skvělý moderátor, zábavné otázky a pohotoví soutěžící. Klidně bych bral i dvě hodiny téhle akce. Jeden ze tří bodů letošního programu, na který jsem se dostala. AnimeStop byl skvělý, taky bych ho klidně brala i delší. Otázky záludně vymyšlené, ukázky z anime, které jsem ani neviděla. Rozšíření obzorů ve všech bodech. Letos jsem ho nestihla, ale loni se nám moc líbil.
Naše skupinka se pak rozdrolila na různé přednášky. Clover přednášela o strašidlech a já s Fredem šli na Novinky v anime abychom si i my rozšířili obzory. Já už v neděli na Aki nejela, ale prachsprostě se dál dopovala paralenem doma v posteli.

© Krtek Photos

Jestli se někdy dostanu do Japonska, na třetí kabinku na záchodcích rozhodně nepůjdu...myslím, že i ostatní posluchači si v neděli rozmysleli, jestli si po Cloveřině přednášce odskočí nebo si počkají až domů. Veškeré přízraky a strašidla mám ale strašně ráda, strašpytlové okolo mě vědí, takže jsem si přednášku užila a brala bych jí klidně delší. Já z toho zase tak super pocit nemám, protože poprvé po x letech přednášení jsem vylezla na pódium a padla na mě taková tréma, že jsem rázem všechno zapomněla. Díky bohu, že si dělám prezentace, podle kterých se pak chytám, do papíru jsem potřebovala nahlédnout jen jednou. Ale i tak – měla jsem víc videí, měla jsem vymyšleno takových vtipů! Mělo to být mnohem zábavnější! Umím to lépe. =D Vždycky je sebekritická, její přednáška mě pobavila, postrašila a vyděsila zároveň. Pro příště jí pomůžu s přípravou všech složitějších prvků.

© Edison

Někteří pak pokračovali na Zelovu přednášku o cosplayi v Evropě (Která byla velice zajímavé povídání o conech po Evropě, i když si Zel zapomněl flashku s prezentací. Víte, že česká Hentai-chan není tak úplně unikát?), zatím co jiní šli zpět na bar. Tam jsme opět tlachali a krmili se Mathesovými sušenkami ( join AAA we have cookies...) (kdyby se někdo ptal, tak to byla Luchia, kdo snědl tu poslední. Ukažme si na ní!) a vyčkali na závěr Akiconu. Já jsem doprovodil Juri s Lukášem zpět k nám domů, aby mohli pobrat věci a vyrazit směrem k zapadajícímu slunci a zbytek šel se Zelem na oběd.

© Denzil

Pak jsme našeho hosta provedli trochu (plus mínus deset kilometrů) po Praze a ukázali mu nějaké památky (Je zvláštní na kolik míst se vlastně ani nekouknete dokud nepřijede návštěva =D) Střídavě mu dělal díru do hlavy Adam (ve slušném slova smyslu, Zel má ženu. :D), Clover, já, nebo Alfred (občasně jsem doplnil nějakou vtipnou historku, mám jich až moc =D). Doufáme, že si to u nás užil, minimálně my jsme z nich byli nadšení, protože jak Zel, tak Dorota jsou naprosto super lidi. =D Zelovi s Dorotkou se líbil náš Samurai Champloo cosplay, což mě ohromně potěšilo.

Pak už byl čas na loučení a konečně i na spánek, i když spánek je přežitek, jak všichni víme. Mě ujel i ten poslední nedělní vlak a tak jsem musel u Clover přespat až do pondělka a dost brzo ráno vyrazit domů. Závěrem snad – Akicon 2015 byl malý a milý, jako vždy.

© Hussie Art

Co nás potěšilo: Přednášky a soutěže, na které jsem se dostala, jmenovitě tedy AnimeStop, Supernatural po Japonsku a Zelova přednáška Cosplay in Europe – small, yet huge differences.

Co nás nepotěšilo: Nesmyslné hromadné zabavování rekvizit. Kolegyně Chřipka, díky které jsem z Akiconu po osmi letech měla naprosté prd a teď můžu akorát fňukat.

Co nás překvapilo: Malá účast na cosplay soutěži a přitom tolik krásných cosplayů, zvlášť i těch před budovou. Lidi proč s tím nejdete soutěžit? Kašlete už jednou na Přiznání, nebo máte jiné důvody? Worbla a EVA zdarma! Já bych to brala všema deseti. Co se cen týče, Akicon neškudlil a opravdu nám pořídil, co jsme si navymýšleli. Byla toho spousta, krom worbly a EVY i poukazy na látky a kontaktní čočky, různé maličkosti! V podstatně materiál na další kostým jen za to, že se předvedete před porotou a pak uděláte scénku na jevišti! Opravdu na tom nic není, Akicon není žádná super profi soutěž jako na Animefestu, je to jen pro zábavu a nemáte se čeho bát. =)

Co obdivujeme: Jak organizační tým dokáže dát dohromady celou tuhle akci. Já taky. Ke zničeným nervům a vysoké spotřebě cigaret mi stačila kombinace cosplay soutěže a přednášky. =D

Co bychom rádi příště viděli: Větší prostory pro Aki. I když víme, že organizátoři hledají jak diví a Praha bohužel nemá nic tak šikovného, jako Brněnské výstaviště. Už letos bylo málo vstupenek a hromada lidí, co se nedostala dovnitř. Více zajímavých přednášek a promítání. Více stánků, doufala jsem, že si někde koupím Pocky nebo Mochi. Sakra, vždyť já se nebyl podívat na stánky. Doufám, že sem o nic nepřišel. Kdyby se někdo příště rozhodl vyrábět sushi, taky by to nebylo vůbec od věci. Snad vedení Zahrady osvítí milosrdná nálada a zákazu prodávání jiného jídla, než v bufetu zruší. Tohle bych viděla ráda, nebo aspoň trochu lepší sortiment a obsluhu v bufetu… Já příjdu zase...už po...sedmé, osmé tuším? I poletech to je fajn akce. Ale rozhodně stihnu více přednášek a tentokrát tu cosplay soutěž ještě trochu vylepšíme. To o přednáškách tvrdíme všichni, každej rok.

6 komentářů:

  1. Jestli můžu, měla bych pár připomínek ke cosplay soutěži nebo možná ani tak ne k celé soutěži, protože do zákulisí jsem neviděla, ale k té části co vidět byla:

    Arenothe, přečti si co jsi psal o letošní soutěži na Animefestu pak se podívej na akicon soutěž, která byla podle tvých vlastních slov celá podle vás a jdi se stydět do kouta. Souhlasím že moderování na AF bylo letos slabé, ale když to srovnám s tím co předvádíš na pódiu ty, srovnat se to nedá. Loni jsem jen skřípala zuby a nudila se, ale nic nepsala protože jsi byl nový a chyby dělá každý. Ale když máš nějdřív hubu plnou keců na cizí akce a pak jdeš a ukážeš, že vlastní poděláš mnohem víc plus se jako moderátor nezlepšíš ani o kousek, už mi to nedá.

    Přečti si, jak tu hájíš a omlouváš všechny problémy - přijde mi to jako fňukání malého děcka, za chyby může kde kdo, tam kde za to nikdo jiný nemůže, byl to záměr protože jste tak hodní. Když by tohle napsala nějaká konkurenční akce, určitě se ozveš že je to neprofesionální.

    Jestli můžu prosit, na pódium příště nelez a nech to jen na Alfredovi, tomu to docela jde a působí přirozeně vtipný. Tys působil křečovitě a spíš tak že se jen rád posloucháš. Přišlo mi že vůbec nejste sehraní a jen improvizujete, v reportu to i sám přiznáváš. Nebo bys mohl příště moderovat s tím animefestím moderátorem, ten taky občas působil že na pódium vlezl omylem. Celkové dojmy jsou asi takové že pokud budeš moderovat příště, dáme přednost obědu někde mimo Zahradu.

    Jo a mimochodem, že jste měli málo soutěžících a chcete jich víc, umíš si představit jaký skluz a jaký fail by to byl kdyby jich bylo třeba 12? Že časem vlastní con... vždyť máš problém s jedinou soutěží. Fakt je mi líto Clover, že se s tím kolik měsíců chystá a pak na místě to vypadá jak to vypadá. Nic vyzkoušeného, hloupé skluzy, trapné improvizace a rozpaky.

    Na Advíku jsem nebyla, ale z conů kde jsem byla byla tohle nejslabší soutěž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za názor! =) Klidně buď konkrétnější, co ti vadí, příště to zkusíme zlepšit.

      Technická zkouška byla tak krátká, protože bylo přihlášeno jen šest soutěžících. Kdyby jich bylo víc, naplánujeme ji delší. Jenže čas jsme neodhadli, protože to bylo poprvé, co jsme něco takového organizovali, takže proto zpoždění a víme, že do příště plánujeme zkoušku mnohem delší. =) Stejně tak všechny problémy co byly hodláme do příště zlepšit, aby všechno klapalo, jak má.

      Ohledně Arenothova moderování tě asi nepotěším, ale s tvým názorem souhlasit nemůžu a ne z důvodu, že jsem jeho kamarádka - už loni bylo na jeho moderování dost pozitivních ohlasů, stejně jako letos. Že jsme přidali Alfreda mělo taky dobrý ohlas, takže u této moderátorské dvojce hodláme zůstat, nicméně chápu, že každý má jiný humor a jiný vkus a prostě každému se (pro nedostatek jiných výrazů - právě jsem vylezla z postele a ještě mi to moc nemyslí) nezavděčíš.=)

      Časem malý con - to byl vtip, nejsme masochisti, abychom se do něčeho takového pustili. ´D

      Vymazat
    2. Já se přiznám, že mám z některých postřehů stran cosplay soutěže podobné pocity. U mě to ale nejspíš taky bylo způsobeno tím, do čeho všeho Arenoth po AFku rýpal (z většiny soukromě). Většinou to byly drobnosti, ale o to víc jsem čekal, že se vám to povede odladit a chybám předejít.

      Nemyslím to nijak zle, jen prostě… z toho může mít člověk pocit, jako když někdo s rameny přes celá záda kritizuje cukráři malé odchylky v symetrii schwartzwaldského dortu a pak s hlavou hrdě vztyčenou jde připálí hrníčkovou buchtu. Arenotha znám, takže vím, že to je prostě součást jeho povahy a nemá smysl to moc řešit, ale náhodné kolemjdoucí to může docela překvapit.

      U té techniky trochu krčím rameny – tady se daly problémy očekávat, všichni jste protřelí harcovníci, přednášející, vystupující atd., takže to podcenění zvlášť extrémně záludného AkiOS nechápu. Všichni přece víte, že hned po lidech jsou největší problémy s technikou. A občas i před nimi.

      Co se týká moderování – za mne velká pochvala, že jste letos Arenotha převlékli. Loňská šusťákovka, to bylo fakt něco. Takhle z předních řad rušily jen boule od plných kapes, ale to je věc, kterou občas pořád dělám taky, takže moc rýpat nemůžu. Výkon můžu hodnotit jen z části, protože jsem neviděl ani půlku. Vystoupení Alfreda krom klasických výtek ke slovní zásobě bylo slušné, tady vidím velký potenciál. Co se Ale Arenotha týká, tady se přidám ke skeptickým hlasům, které jsem v okolí slyšel. Ty tam prostě podle mě nepatříš, je to jako nechat moderovat cosplay Angie nebo mne. I ten Grek by zapadl lépe. Hodně pomohlo, že jste tam byli dva. Přesto mi už naživo občas blesklo hlavou „Proč tam nenechají jen toho Freda?“ a to není zrovna dobrá známka. Tyhle momenty mají na záznamu sklon ještě vyniknout, zkuste na to kouknout.

      Ale věc, která mne kolem soutěže překvapila asi nejvíc, jsem našel až v samotném reportu – tohle bych prosil vysvětlit:
      „Nechci ale startovat soutěž, dokud nebudu mít jistotu, že všichni vědí co mají dělat a budou v určité pohodě.“
      Možná budu znít jako kverulant, ale COŽE?! Jako chápu, že při sedmi lidech je určitě možná jistá vůle, ale fakt se mi orosilo čelo, když jsem si představil, jak tohle zkoušíš uplatnit na těch 41 soutěžících co letos nakonec z padesátky přihlášených na AFko dorazili. Fakt doufám, že tohle je jen básnická licence, protože zkusit to v takovém počtu, nejdřív ti lidi sežerou tebe, potom tě sežeru já, vzápětí režie a jako poslední nás všechny posvačí Christof. Dost možná by těch soutěžících stačila i jen půlka.

      Myslím, že aplikovat na nováčky tento přístup prokazuje medvědí službu všem soutěžím. Už teď se objevují problémy s dochvilností, dodělávání kostýmů na místě… a zároveň u některých bohužel i neschopnost si uvědomit, že jedeme podle jízdního řádu a každé zdržení komplikuje práci desítkám dalších lidí (plus v tuhle chvíli už stojí peníze). Je to možná hodně sobecké, ale já bych měl fakt raději soutěžící situace znalé a připravené než nevědomé a neúmyslně sobecké.

      Vymazat
    3. Ohledně techniky - to je opravdu něco, co ani my, otřelí harcovníci očekávat nemůžeme. I kdybychom si přitáhli vlastní techniku, nevíme, jak dlouho by trvalo přepojení všeho (což se běžně dělá v pátek při přípravách conu) v režii na můj notebook. Bude všechno správně kompatibilní? Poběží všechno jak má? Nebude mít Akicon problémy z toho, že - byť jen na hodinu - to všechno poběží na mých Windowsech? Pro to, aby vše běželo na zrádném AkiOS jsme udělali to, že byla prezentace připravena ve formátu, který systém podporuje a videa taktéž. A když všechno vyzkoušíš v pátek při přípravách conu a taky půl hodiny před soutěží a vše funguje a na soutěži to prostě nejede - to už vážně neovlivníme. Nerada se na to vymlouvám, ale jak už jsem řekla, za technické potíže se omlouváme, ale úplně je neovlivníme, jen se můžeme pokusit je eliminovat pro příště. =)

      Ad technická zkouška - srovnávat nás s páteční zkouškou cosplay soutěže na Animefestu je trochu pitomost, protože na Akiconu to funguje trochu jinak - na technickou zkoušku jdou až po hodnocení porotou je ti soutěžící, kteří prošli předkolem u poroty. Takže i kdyby jich bylo padesát, na technickou zkoušku před druhým kolem půjde jen dvanáct, které by pustila dál porota. A jelikož po letošku víme, že i pro sedm soutěžících je půl hodinová zkouška málo, do budoucna to přizpůsobíme. Já osobně s Arenothovým prohlášením, protože i teď, jak všechno bylo ve spěchu, občas se - vinou techniky, nebo lidského faktoru (tedy mě) - stalo, že prostě scénka soutěžícího neproběhla úplně podle jeho představ (za což jsem se také omluvila). Také bych ráda podotkla fakt, že ač jsme začínali o půl hodiny později, cosplay soutěž skončila s předstihem a žádný program po nás se tím pádem neposouval.

      Přiznám se, že připomínka ohledně oblečení už mi přijde úplně absurdní, protože tohle je věc, u které jsem vůbec, ale vůbec netušila, že si jí někdo všímá a řeší to, ale tak to je zase věc jedince. =D Přiznám se, že v tom případě bych uvítala návrhy, jak by se měl člověk správně obléci, aby totálně nikoho nerušil, protože jinak vážně netuším (toto NENÍ myšleno sarkasticky). klidně mi napiš normálně na FB své konkrétnější připomínky, rozhodně je nehodíme do koše, ale probereme, prodiskutujeme a dohodneme se, jak to pro příště upravíme.

      Jinak za veškeré připomínky k soutěži i moderování všem děkujeme, pište dál! Kladné, záporné, je to jedno - všechno nám pomůže to zlepšit do dalšího roku. =)

      Vymazat
  2. No, nevím jestli mám právo se vyjadřovat, ale zbít mě můžete později...
    Arenothovo rýpání v AF moderátorovi Cosplay soutěže, chápu. I já jsem z něj měla divný pocit, byl roztěkaný, nevěděl moc, co dělat, jak interagovat s postavami. 2014 se mi s ním líbil, tam byl úplně v pohodě, takže nevím, co se stalo a kde byla chyba. A pak taky pokud by ses někdy dopustil toho, že někoho v nějaké oblasti komentuješ, už by si automaticky nemohl vylézt před lidi ve stejné pozici jako on? Znamená to snad jasnou sebevraždu? Znamená to srovnávání, ale Arenoth na to pódium vylezl. A já myslím, že odvedl dobrou práci. Tvůj názor ti neberu, máš právo se vyjádřit.
    K tomu, co jsi chtěl vysvětlit: Ač jsme měli málo soutěžících, měli jsme s nimi jen 30min na přípravu. Neměli možnost si scénku na jevišti vyzkoušet, neměli možnost si pustit soubory, nevěděli odkud a kam půjdou. V časovém harmonogramu na to prostě nebyl čas. U AF se tohle dělá v pátek, u Aki ne. Takže si nemyslím, že bys vypustil na jeviště naprosto nepřipravené soutěžící, kteří si neošahali prostor ani techniku a nevěděli na 100%, že režie má alespoň jejich soubory v počítači. Nebo snad ano?
    K technice: Zrazuje vždy, to je pravda, ale ani přednášející si nenosí vlastní notebooky s prezentací, kdyby se náhodou ten conový nerozběhl. Teda alespoň já jsem viděla lidi jen s flash diskem. Tahat vlastní notebook pro případ jistoty mi přišlo zbytečné. Zřejmě jen moje naivita.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady jsme se možná nepochopili – nejde mi o kritizování jako takové (koneckonců Viktora letos kritizovalo víc odrostlejších, i když na něj je také spousta pozitivních ohlasů), ale spíš o tón. Přesně v tom duchu, v jakém jsem to popsal. A soudě podle prvního komentáře nebudu jediný, kdo si ten tón zapamatoval.

      Za vysvětlení té přípravy díky, docela mi spadl kámen ze srdce, že jsem to pochopil špatně. Z toho textu mi to napoprvé znělo jako nějaká skupinová terapie nebo soudružská družba s pracovníky kulturního odboru. Takhle to dává smysl, škoda, že jste neměli víc času si to ozkoušet.

      A co se techniky týká – na Aki už jsem sice přednášel hodněkrát, takže přesně vím, co můžu nebo nemůžu použít, ale i tak jsem měl jako každý rok po ruce vlastní záložní noťas (krom náhradního oblečení a polštáře jediné vybavení na Aki). Asi jsem starý pesimista, ale vzpomínky na mé první zkušenosti s AkiOS (byť od té doby udělal mohutný skok kupředu) mne pořád nutí k opatrnosti.

      Vymazat